Hrabovjanka

Ptačí svět je pestrý, plný poletujících, poskakujících a skrývajících se opeřenců. Poznat, koho právě pozorujeme, může být zprvu oříšek. Ale když se nám to podaří, máme z pozorování dvojnásobné potěšení. Naučit se poznávat nejčastější druhy na krmítku zvládne s trochou tréninku každý z nás.

Jak začít s určováním ptáků

Na krmítku – potrava ptáky přiláká do naší blízkosti a my máme skvělou příležitost si je lépe prohlédnout.
Postupně a těmi nejčastějšími druhy – zde si uvedeme jejich seznam i tipy pro určování.
Dobrými pomocníky jsou příručky k určování ptáků a kvalitní dalekohled.

Na co se při určování zaměřit

Zbarvení – každého ptáka najdeme vyobrazeného někde ve svém terénním klíči. Zaměřme se na výrazné znaky, namísto porovnávání každého jednotlivého pírka.
Velikost – jak velký je pozorovaný pták? Jako sýkorka, kos, hrdlička či straka? Porovnáním velikosti neznámého opeřence s druhy, které běžně vídáme, nám při určování velmi pomůže.
Chování, pohyby – každý ptačí druh se pohybuje svým typickým způsobem. Sýkorka si pro každé zrníčko slunečnice většinou zaletí zvlášť, zvonek se neváhá v krmítku usadit a hodovat bez přestání. Všímejme si, jakým způsobem ptáci létají, poskakují, reagují na sebe.

Video základních ptačích druhů

Ptačí druhy pro začátečníky

Naučme se sýkorky, vrabce a kosa a máme skvělý základ pro určování nejběžnějších opeřenců. U všech druhů navíc najdeme tip, jakou potravou je na krmítku potěšíme.

Ptačí druhy pro mírně pokročilé

Pokud už bezpečně poznáme sýkory, vrabce a kosa, je na čase seznámit se i s dalšími běžnými návštěvníky krmítek a to zvonkem zeleným, čížkem lesním, šoupálkem dlouhoprstým či brhlíkem lesním. Šoupálků u nás žije vícero – kromě dlouhoprstého ještě krátkoprstý. Odlišit je od sebe podle vzhledu je oříšek i pro zkušené ornitology. Nejsnáze je od sebe můžeme rozlišit pomocí zpěvu, kterým se začínají ozývat až zjara.

Mezi další ptačí druhy, které mohou zavítat do našich krmítek, jsou pěvci – hrdlička a holub. Dále pěnkava či červenka, kdy jeden ze zmíněné dvojice je oranžově zbarvený a druhý naopak červeně.
Nápadně červenou hruď má ještě jeden zimní strávník – hýl obecný. Vzpomeňme si na něj, pokud uvidíme něco „s červeným břichem, ale nevypadá to ani na pěnkavu ani červenku“.

Další pták, který patří mezi šplhavce, je nápadný svým dlátovitým zobákem. Jedná se o strakapouda velkého. Z krkavcovitých bychom pak zmínili straku či sojku.

Mezi nenápadné sýkorky pak zajisté patří sýkora babka a sýkora úhelníček. Sýkoře babce je také téměř k nerozeznání podobná sýkora lužní. Jejich rozlišení je možné podle zbarvení okraje horní čelisti zobáku. Sýkora babka má toto místo ostré, přesahující přes okraj dolní čelist a při kořeni zobáku vytváří výraznou bílou skvrnu.

Ptačí druhy pro pokročilé

Všechny předchozí ptáky už bezpečně poznáme a chceme se naučit ještě další? Sáhněme po knižní příručce.

Když ptáčka nepoznám

Mohu si zde projít ještě jednou určovací obrázky základních druhů ptáků, prohlédnu si video.
Zkusím ho najít v určovací příručce v knižní podobě.
Vyfotím jej a poprosím o pomoc zkušenějšího ptáčkaře (ornitologa).

Zdroj: https://ptacihodinka.birdlife.cz/urcovani-ptaku/#/observe
Kresby ptáků: Mike Langman, rspb-images.com.
Fotka sýkory babky a lužní: Radek Lučan.

Fotogalerie