Hrabovjanka

Vzhledem k tomu, že jsou v Hrabovjance nainstalovaná 2 ptačí krmítka na přikrmování ptáků v zimních měsících, chceme se s vámi podělit s pravidly a doporučeními, jak a hlavně čím ptáčky v zimě krmit.

Ti ptáci, kteří neodlétávají za potravou do teplejších krajin, zůstávají v našich klimatických podmínkách přes zimu a musí často odolávat i velmi tuhým zimám.

V tomto období ocení pomoc lidí ve formě kvalitního a správného přikrmování.

To je třeba provádět pravidelně. Jakmile si ptáčci na námi podávanou potravu zvyknou, s touto pomocí již „počítají“ a přizpůsobují tomu i rozložení svých sil na shánění další potravy v průběhu dne mimo krmítko. Pokud se stane, že potrava v krmítku chybí, může být již pozdě shánět ji někde jinde.

Nyní již uvedeme pravidla a doporučení, jak a čím přikrmovat a na co pamatovat.

Nejvhodnější doba pro přikrmování je listopad až březen.

Pokud nemáme krmítko například na parapetu či balkóně, můžeme jej umístit i na volné prostranství či zavěsit na větev. Vždy však minimálně 1,5 metru nad zem a alespoň 2 m od nejbližšího stromu a to kvůli zabránění výpadům kočky nebo kuny, které by ptákům mohli ublížit.

Pokud chceme podávat potraviny z naší kuchyně, vždy dbejme na to, aby byly zásadně nekořeněné, nesolené, neplesnivé či nepřepálené. Vhodná je například vařená rýže, na kostičky nakrájené maso, lůj, sádlo, strouhaná mrkev, ze sypkých potravin pak ovesné vločky, strouhaná neslaná houska či lněné semínko. Opravdu nikdy nedávejme ptáčkům zbytky z naší kuchyně (například těstoviny, uzené či přepálené výrobky). Častokrát jim to způsobuje závažné zažívací problémy, které mohou končit až jejich úhynem.

Z kupovaných semen ptáci milují slunečnicová semínka, konopí, mák či řepku. Velmi hodnotná na živiny a energii jsou jádra vlašských a lískových ořechů.

Pokud na přikrmování ptáčků budeme myslet již v létě, můžeme pro ně nasbírat a nasušit plody bezu černého, jeřabiny, hlohu, svídy či rakytníku. Kosi a drozdi kvíčaly nám za to v zimě budou velmi vděční. Nezapomeňme také na jablka, která zmíněné druhy mají také ve vysoké oblibě.

Vzhledem k tomu, že se v parku Hrabovjanka vyskytují různé druhy sýkorek (babka, modřinka, koňadra), dále brhlíci či šoupálci, zaměřme se na podávání olejnatých semen, jako jsou slunečnicová semínka či lůj nebo tuková směs.

V parku také sídlí strakapoud, který nejraději konzumuje rovněž lůj či tukové směsi. Z nich můžete udělat tuková krmítka.

My jsme jedno takové tukové krmítko vyrobili. Rozehřátý tuk jsme zasypali semínky (mák, lněné semínko), jádry vlašských ořechů a nechali ztuhnout. V Hrabovjance krmítko v nejbližších dnes nainstalujeme na místo, které je ve stínu, a to proto, aby tuk sluncem neroztekl.

Další ptáčci, kteří park obývají, jsou pěnkavy, vrabci, kosi. Ti preferují semena plevelů (zadina) či rovněž slunečnicová semínka.

Parčík Hrabovjanku nadále monitorujeme a jednotlivé ptačí druhy zaznamenáváme. Máme radost, že i ptákům je v Hrabovjance dobře a daří se jim.

Zelená Hrabová, z.s.